Budiž světlo aneb "jsem neskutečně šikovná" - DIY (tak napůl :))

Je potřeba se trochu pochválit a nejlépe hned v nadpisu :))

...základem je ubránit materiál :))

Domík měl v pokojíčku dospělácké světlo a mně se moc nelíbilo. Ne, že by bylo škaredé, máme stejné v ložnici (a když nad tím tak přemýšlím, asi i v kuchyni :))... Ale to je možná ono - "máme stejné v ložnici". 

Na druhou stranu nejsem úplně zastáncem nákupu dětského vybavení - ve smyslu dětského nábytku, doplňků většího charakteru a podobně. Nechce se mi markantně investovat do věcí, které budou jen na chvíli. Proto máme i nábytek renovovaný (psala jsem o něm tady) a až budou děti větší a budou mít dezolátní období za sebou, koupí se jim "pořádné vybavení".

Koupila jsem si proto papírový lustr v IKEA a rozhodla se ho trošku "vyšperkovat". Nápadů jsem viděla spoustu, tento mi ale přišel nejvíc nejjednodušší :))) (musíte brát v potaz to, že jsem ho vyráběla za bdělého stavu dítěte, abych večer mohla napsat tento článek :))

A tady to je - jen trocha krepáku a starý dobrý Herkules :))
A nervy! Ty nejlépe dvoje :))

"...proč si jako nemůžu vzít ten balónek??" 

Dokonalost sama!

Noční (díky zatemňovacím závěsům máme noc už v sedm :)) atmosféra... 

Pravda, zas tak náročné na zpracování to nebylo, ale radost mám neskutečnou :) A to hlavně proto, že jsem se na tohle "veledílo" chystala poměrně dlouhou dobu a nemohla jsem pořád najít chvilku.

Pocta Domíkovi aneb profil úspěšného bloggera :)

Tak jsem zase tady! :)

Strašně dlouho jsem nenapsala ani čárku, ale prostě a jednoduše nestíhám...

Zjistila jsem totiž, že úspěšný blogger musí napsat minimálně tři články týdně a to je pro mě momentálně absolutně nemožné. Moje mamka se bude stěhovat z Moravy do Čech a pro mě to znamená, že jsem nejen máma na mateřské a (milující) žena mého muže :), ale i realitní makléřka, úřednice z pracáku, rozesílač emailů, dopravák a hledač spojů, vyplňovač tiskopisů, prodejce nábytku a doplňků a psychická podpora v jednom...

Do toho nemáme doma tátu, učí se na státnice a mně z toho všeho jde hlava kolem.

Proto si myslím, že úspěšný blogger je těžce za vodou, nic neřeší, má "stabilní" rodiče, kteří nemigrují :))), dítě, které v noci spí, nestudujícího muže a bydlí v bytě... tudíž odpadá pletí plevele, sekání zahrady, zalévání apod.

A teď k poctě Domíkovi!!

Domík toho za týden zvládl tolik, co snad ne za celý život... Od střídání babiček o víkendu, přes tři pohovory mojí mámy ve třech dnech a třech různých městech, do toho úřady a neustálé přesouvání se autem z místa na místo, prohlídek bytu apod. Do toho při pondělní bouřce vypověděl službu router, takže internet nešel... (a pár dalších věcí doma).

Taky jsme byli na STK a emisích, kde jsme neprošli, a to i přes to, že je naše Škoda Felicie naprostá lakovka. Výfukový cedník se pánovi nelíbil a jelikož byla technická jen do dnes, strávili jsme další hodinu v servisu, kde nám výfuk měnili... Pak zpět emise, STK.

No, málo toho tento týden opravdu nebylo....

Domajz to ale zvládl s grácií, spal v podstatě celý týden při přesunech v autě a ještě zvládl fascinovat okolí, jak je šikovný a hodný :)))

Když včera moje máma odjela, usnul v kočáře a spal a spal a spal...

Tento článek vlastně píšu taky díky tomu, že dospává deficit celého týdne. 

Dnes máme den klidu a zítra Domka vezmu ne jeho první triatlonový závod. Samozřejmě v roli diváka :)) Po závodech hasičské závody u nás ve vesnici... 

My se z toho cestování a akcí snad nevymotáme :)))

Zahrada

I když bydlíme na vesnici a máme zahradu, do velkého zahradničení se nepouštím. Je to totiž taková  "koule u nohy". Stačí, že nám sousedi, když odjedeme třeba na dovolenou, musí zalévat muškáty a tu trochu, co na zahradě máme. 

Ale i když nemáme velkopěstírnu zeleniny a ovoce, jsem za své pěstitelství ráda a taky jsem na něj náležitě pyšná :))

Obzvlášť se těším na to, že si bude moct na zahradě utrhnout nějakou tu dobrotu Domík :)))

Na jaře jsem si objednala semínka až z dalekého Thajska! Chtěla jsem totiž, vzhledem ke své oblibě asijské kuchyně, pěstovat kafrové listy a thajskou bazalku. No a jinde jsem na semínka nenarazila :)) Objednala jsem rovnou i extra pálivé papričky. Ty jsem však letos nezasela, a to z bezpečnostních důvodů. Dominik se totiž dostane všude :)

Aby nebyla ta "asie" ve skleníku sama, přidala jsem směs bazalky a koriandr. Koriandru dávám druhou šanci. Poprvé jsemho pěstovala, když jsem byla těhotná a jeho "puch" byl pro mě nesnesitelný - jak když zmáčknete ploštici :))) 

Kafrovým listům se zatím moc nechce, tak uvidíme....

A tady naše bylinková zahrádka ve vaně. Na tu jsme pyšní úplně nejvíc :)

Rajčata ve svém prozatimním "příbytku". Ty musíme mít už kvůli Domkovi, je šílenej rajčatomil :))

...vypelichané levandule pro radost :))

Na závěr tři dýně hokaidó, máta a maliník, který se přestěhoval od sousedky, když se stěhovala...

Bez tréninku není šampióna :)

Dominiček už pilně trénuje!! 

Zatím na tom sice moc nesedí, vlastně nejezdí, jen chodí, ale je to šikovňák a určitě na to brzo přijde! 

No jo, bude to závodník po mámě :))) 

Od šátku po kočárek...

....tato fotka je focená přesně před rokem.

Když jsme se chystali na příchod Domíka, koupili jsme kočár, resp. dostali jsme kočár. Na tom by nebylo nic divného, ten má přece každé malé dítě. Ale nám náš vysněný terénní kočárek začal Domajz od šestinedělí sabotovat a řval a řval a řval... Resp. nikdy moc dlouho neřval, vždycky jsem ho vytáhla z kočárku a nesla v ruce. Jenže, když se vydáte na procházku s kočárem a psem a rozhodnete se i nakoupit, dítě se už pak trochu špatně nese :))) (výhodou teda je, že volné místo po dítěti zaplníte nákupem :)) To, že bych přestala chodit ven a trčela doma, dokud ho averze ke kočáru opustí, byl nesmysl. Hledala jsem tak alternativní řešení "přenosu" dítěte :) Narazila jsem tehdy na myšlenku nošení v šátku a začala jsem se o šátkování zajímat víc. Ze začátku mě dost zarazila cena, ale na rady zkušených nosnic, jsem se nepouštěla do levných šátků typu Medley, Pentelka a podobně. Šla jsem proto zlatou střední cestou a koupila nám Natibaby Borneo. Na procházky jsme mohli vyrazit s naprostým klidem a to nejen po cestě, ale i po loukách a lesem... Domek si šátek zamiloval a já taky. Nezůstalo u jednoho šátku, koupili jsme další, ale náš první je s námi pořád :)

Hrdinně jsme odolávali občasnému nátlaku rodinných příslušníků, kteří si stěžovali, že nemůžou vozit a že si malého neužijí. Všem jsem tvrdila, že se sportovním kočárkem se to zlepší (navíc jsem doteď moc nepochopila to, že si dítě užívám tím, že ho spící vozím v kočárku). Domik konečně uvidí ven a zase kočárku přijde na chuť :)

A ono to tak opravdu bylo. Dominik prostě potřeboval ke kočárku dospět sám. Teď, když si má vybrat, většinou jedeme kočárem. Ale na spací procházky a když chci cestovat nebo do přírody, šátek jednoznačně vede!

...a mimochodem, i přes to, že už Domajzek spí i v kočárku, jsem, až na dvě výjimečné vyjíždky jediná, kdo si ho "užívá" :) A to bylo pořád řečí... :)))

Rada na závěr - nenechte si do toho kecat. Sami nejlépe víte, jak to vy a vaše miminko cítíte...

A jak řekla jedna nosnice 

"AŽ UZRAJE, ODPADNE..."

Učíme se a tvoříme/DIY - poznávání a přiřazování barev

Tak mě zase chytla tvořivá nálada a přichystala jsem pro Domíka kartičky na poznávání a přiřazování barev. Pravda je, že Domíkovi barvičky v jeho 14ti měsících nic neříkají, ale mít je doma "na potom" (což je moje oblíbená činnost - sbírat věci na potom :)) můžeme... Využila jsem obrázky, které jsem měla z časopisu, o kterém jsem psala tady a v OBI jsem koupila vzorníky na míchání barev :)) Všechny obrázky jsem podlepila příslušnou barvou, táta vše zalaminoval a tady je výsledek...

...u nás to zatím vypadalo tak, že Domík uviděl rajčata, řekl "MŇAM, MŇAM" a šel si do špajzu pro doopravdická :))