Původně se tento článek měl jmenovat
-
"Vinařský půlmaraton aneb článek, který měl a
neměl existovat" :))
Když jsem na začátku roku plánovala a vymýšlela, které závody budou mít tu
čest, že budu jejich účastnicí :)), Vinařský půlmaraton byla jasná volba :)
Je v Pardubicích, takže bych to měla kousek.
Natrénováno docela bylo a já jsem se těšila, jak všechny ohromím svým
neskutečným časem.
Měl to být článek o tom, jak to šlo...
Běžet však na začátku 15. týdnu těhotenství se mi už nechtělo. Nejspíš bych
závod zvládla, ale neužila bych si ho, jak jsem si představovala.
Navíc představa, že by se něco "pokazilo" mi za to nestála...
Pořád říkám, že se alespoň dostanu do vyšší věkové kategorie a budu mít
větší šanci na relativně dobré umístění.
Na půlmaraton jsme se ale i tak vydali.
Zjistila jsem, že se dopoledne poběží Lidový běh Vaňka Vaňhy na 1900 m. Tak
jsem se zeptala Domíka, jestli by chtěl závodit... Řekla jsem mu, že budeme mít
číslo, jak velcí závodníci, že řeknou "Tři, dva, jedna, teď" a pak
poběžíme a v cíli dostaneme medaili :))
Musím říct, že byl nadšený.
Trénoval doma starty, odpočítával si "Te, pe,
da" a běhal po chodbě :)
Taky jsem se měla konečně na závodech potkat s mojí "virtuální
kamarádkou" Bety, která píše blog "Utíkej
mami utíkej" a Markem z blogu "From
pub to Ironman".
Den to byl úžasný, dlouho jsem si neužila takovou pohodu a hlavně jsem
závodní atmosféru, a to i přesto, že jsem se půlmaratonu neúčastnila.
Domek byl z čísla na bundě trochu nervózní, ale když zjistil, že mají čísla
i ostatní, byl ochotný si ho nechat. Sportovně snědl na snídani chleba s
marmeládou, pokračoval banánem, ovocnou kapsičkou a sušenkou :))
Z 1900 m závodu jsem Domíka 1720 m nesla
"na koni" :))
Domek si to pochvaloval, říkal, že se mu
to moc líbí a že zase na nějaký závod půjdeme, ale že "mámou, nohy,
auau" :))
Cíl "proběhl" Domek v neskutečném čase
20:40, dostal medaili a Corny tyčinku, kterou po svém neskutečném výkonu ihned
spořádal a mohli jsme vyrazil na sraz s Bety a Markem. Nevím, jestli to bylo
těhotenskými hormony nebo čím, ale byla jsem z našeho setkání nějak dojatá.
Hrozně jsem se na to, až se spolu potkáme, těšila! Jen škoda, že jsme měli tak
málo času a moc si toho nestihli říct...
Pořád jsem ještě nevěděla, jestli uvidíme alespoň
start půlmaratonu. Domek už dlouho nechtěl spát v nosítku a v kočárku spal
celkově málokdy... S tím se mi navíc nechtělo tahat. Start byl v jednu hodinu,
závodníci bylo vyrovnaní na startu a Domek radostně cákal kaluže na kolemjdoucí
(moje nervy :)).
"Te, pe, da" a bylo
odstartováno... :))
Domík si chvilku poslechl beatovou skupinu, která
hrála u divadla a znaven okolnostmi se nechal vzít do nosítka. Za tónů hudby
usnul...
Půlmaraton jsem tedy odfandili v tichosti, protože ho
celý prospal. Vzbudil se ve chvíli, kdy přibíhali závodníci okolo času 1:25hod
:) Tvrdil mi, že celou dobu koukal :))
Byl to úžasný den a už se s Domkem těšíme na triatlon
Czechman u Pardubic na Hrádku!!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Budu moc ráda, když mi napíšete svůj názor i připomínku :)