Až se zima zeptá I. aneb pampeliškový fotoromán

Možná jdu s křížkem po funuse, ale když si honem honem pohnete, ještě to stihnete.

Předloni jsem dělala pampeliškový med a vydržel mi až do letoška. A protože se zásoby blíží k nule, na poslední chvíli jsme s Domkem natrhali poslední rozkvetlé pampelišky a dali se do tvoření.

Receptů na pampeliškový med/sirup je všude spousta...

Tady je ten náš, bez poměrů :))

Základem je nasbírat pampelišky (kdo by to čekal, že? :)). Přidali jsme i sedmikrásky a smrkové výhonky.

Nasbírali jsme tolik, aby zaplnily celý hrnec. Přidali jsme půlku pomeranče na plátky a zalili do plna vodou. Hrnec jsme dali na 48 hodin do sklepa.

Po 48 hodinách jsme vymačkali, co to šlo, přidali tolik cukru, co bylo tekutiny a asi hodinu a půl pomaličku vařili. Hustotu vyzkoušíte, když kápneme trošku na talířek a počkáte, až vychladne...

Vzniklý sirup nalijeme do vyvařených lahví a necháme vychladit :))

Pampeliškový sirup jde použít jako klasický sirup, jen musíte přidat trochu citrónu. V zimě pomáhá na nachlazení - do čaje jako sladidlo nebo jako sirup na lžičku. Já ho používám, když nakládám kuřecí křídla na grilování nebo jakékoliv jiné maso a nechci používat klasický med (toho mi přijde škoda).

Tak s chutí do toho a honem, ať to stihnete :))

Hrdobec aneb "všechno bude!"

Dnes je Den matek a já jsem dostala od Domíka dárek, na který jsem dlouho čekala...

Domek dnes poprvé spal celou noc!! 

(až na jedno probuzení, které si nepamatuju a zjistila jsem ho jen díky tomu, že jsme se vzbudili každý na jiné straně postele než jsme usínali :))) 

Čekala jsem na tento okamžik něco přes dva roky a i když to byla někdy dřina, vydržela jsem.

Proto ten hrdobec :)))

Vinařský půlmaraton aneb co se v mládí naučíš...

Původně se tento článek měl jmenovat 

-

"Vinařský půlmaraton aneb článek, který měl a neměl existovat" :))

Když jsem na začátku roku plánovala a vymýšlela, které závody budou mít tu čest, že budu jejich účastnicí :)), Vinařský půlmaraton byla jasná volba :)

Je v Pardubicích, takže bych to měla kousek.

Natrénováno docela bylo a já jsem se těšila, jak všechny ohromím svým neskutečným časem.

Měl to být článek o tom, jak to šlo...

♥ aneb ...

Možná jste si někteří všimli, že se trochu (dost) omezily moje sportovní příspěvky. 

Ne, že bych nesportovala, ale už toho opravdu není tolik....

Ve chvíli, kdy jsem si začala sepisovat termínovku a chystala se zaplatit startovné na Vinařský půlmaraton v Pardubicích jsem onemocněla. Bylo to na začátku února a po asi deseti, dvanácti letech mě nemoc položila. Táhlo se to se mno skoro tři týdny a já jsem z tréninku tak trochu vypadla...

Vždycky jsem měla trochu problém po nemoci nebo jakékoliv delší odmlce zase začít. Tentokrát to bylo těžší v tom, že mám Domíka...

Ale ona ta nemoc měla prozaičtější důvod a to oslabení organismu.

A to moje oslabení má už 14 týdnů :)))

Takže se v půlce října můžeme těšit na přírustek :))

Absence sportu a neustálé chutě na sladké (místo nevolnosti) má za příčinu, že mám, místo tabulkových 1 - 2kg, 4kg navrch, ale co... Sympaťák je zase spokojený, že je mě kus ženský :)

Na Vinařský půlmaraton půjdu jako divák, stejně tak na halfironman Czechman.
Za rok možná aktivně, ale to se uvidí...

Banánový chlebíček aneb banánová jízda pokračuje :)

Emina máma mele maso.

A ta Domkova?

Zpracovává zlevněné banány na sto způsobů :)))

Na facebook i na Instagram jsem dávala fotky banánového koláče, který jsem dělala podle Smoothcooking. Je výborný, jednoduchý a dá se udělat úplně bez cukru... 

Výhodou sladkých přezrálých, na oko nepřitažlivých, banánů je ta, že je (téměř) nikdo nechce, a tak se prodávají ve slevě a to dosti značné :)

Nedávno jsem přišla do zeleniny a prodavačky se zrovna chystaly vyhodit asi 2 kila banánů. Zakročila jsem a už jsem si za 23 Kč nesla domů hromadu banánů .)))

A teď už jen jak je zpracovat.

Granola aneb mňamka bez zbytečného cukru

GRANOLA

Tak je to tady...

Vlastně ani nevím, proč se granola jmenuje granola.

Vždycky jsme tomu říkali mussli, musli, mysli (což vlastně nevím jak se píše) a byli jsme spokojení.

Je ale pravda, že granola, zní tak nějak noblesněji... :))

Něco jak když jsem se ptala, jaký je rozdíl mezi tím, když děláš smoothie ve smoothie makeru nebo v mixéru a kamarád mi napsal, že když ho děláš ve smoothie makeru, tak si nepřipadáš jak lůzr (looser) :))

Už mi lásko není 20 let aneb jak jsem o narozeninách nechtěla psát :))

Už týden je mi třicet a Domajzkovi "da"...

Měla jsem v plánu napsat narozeninový příspěvek, ale protože nejsme moc oslavové typy, pořád jsem nepřišla na to, jak "narozeninový post" pojmout.

A tak dlouho jsem nad tím přemýšlela, až to vlastně nemá cenu, protože jak psát o tom, že před týdnem bylo to a nebo tamto :)

Obzvlášť, když jsme dárky Domkovi na narozeniny dali tak nějak postupně. Sympaťák nebyl dlouho doma, ale Domek o balíčku, který přišel s předstihem věděl (hlídá ráno z okna tety pošťačky :)). Věděl, že přišel dárek, ale taky že je balíček "tátou", tak se může rozbalit až "tátou" přijede :))

Domek si přál na narozeniny kolo a malý bagr. Přesně takto nám to oznámil. Kvůli kolu dokonce začal víc jíst :) Řekla jsem mu totiž, že když někdo nejí, tak mu bude napořád jeden rok a dva mít nebude :)
...a kolo je, pochopitelně, od dvou... :))

Bagr tedy dostal, když se Sympaťák na chvíli dostal domů, já jsem mu ušila povlečení a předala v den narozenin. Když jsem dostávala dárky na narozeniny já, přidali jsme mu pár aut, aby mu to nebylo líto a kolo dostane příští týden u babičky....

Takže sami můžete vidět, že psát u nás o narozeninové oslavě je tak trochu na dlouho :)))

(i když, jak to tak pozoruju, napsala jsem už docela dost :)))

Docela mě na facebooku překvapilo, kolik lidí mi tolerantně přálo míň roků. Je pravda, že když měla sestřenice třicet, tak to brala skoro jako konec života... :))

Mně vrásky na duši blížící se třicítka nedělala ani trochu. Nevím čím to je, ale nějak si na třicet ani nepřipadám :)) Vždycky jsem si myslela, že člověk ve třiceti bude už tak nějak dospělý.

Moje mamka mi ale kdysi řekla, že si ani ona dospělá někdy nepřijde, takže to mám nejspíš po ní :))

Navíc si říkám, že když budu dál sportovat, tak se konečně dostanu do vyšší věkové kategorie, kde už většinou není tolik závodnic :))) a po pravdě, čím jsem starší, tím se mi sportuje lépe, i když na to (kupodivu) nemám tolik času.
Dřív jsem v noci nespala, protože jsem se učila (málokdy) a nebo byla na pivu (často :))), teď nespím kvůli Domkovi. Evidentně mi ta absence spánku z důvodu nespavosti dítěte prospívá víc :)))
Dárky jsem měla (jako tradičně) v duchu sportovním :))

Jak to tak vidím, tak jsem nakonec ten narozeninový příspěvek nějak sepsala, i když jsem vlastně chtěla psát o něčem jiném :))

Chystala jsem dnes totiž článek o domácí granole, takže se můžete těšit na zítra :))