Zahrada

I když bydlíme na vesnici a máme zahradu, do velkého zahradničení se nepouštím. Je to totiž taková  "koule u nohy". Stačí, že nám sousedi, když odjedeme třeba na dovolenou, musí zalévat muškáty a tu trochu, co na zahradě máme. 

Ale i když nemáme velkopěstírnu zeleniny a ovoce, jsem za své pěstitelství ráda a taky jsem na něj náležitě pyšná :))

Obzvlášť se těším na to, že si bude moct na zahradě utrhnout nějakou tu dobrotu Domík :)))

Na jaře jsem si objednala semínka až z dalekého Thajska! Chtěla jsem totiž, vzhledem ke své oblibě asijské kuchyně, pěstovat kafrové listy a thajskou bazalku. No a jinde jsem na semínka nenarazila :)) Objednala jsem rovnou i extra pálivé papričky. Ty jsem však letos nezasela, a to z bezpečnostních důvodů. Dominik se totiž dostane všude :)

Aby nebyla ta "asie" ve skleníku sama, přidala jsem směs bazalky a koriandr. Koriandru dávám druhou šanci. Poprvé jsemho pěstovala, když jsem byla těhotná a jeho "puch" byl pro mě nesnesitelný - jak když zmáčknete ploštici :))) 

Kafrovým listům se zatím moc nechce, tak uvidíme....

A tady naše bylinková zahrádka ve vaně. Na tu jsme pyšní úplně nejvíc :)

Rajčata ve svém prozatimním "příbytku". Ty musíme mít už kvůli Domkovi, je šílenej rajčatomil :))

...vypelichané levandule pro radost :))

Na závěr tři dýně hokaidó, máta a maliník, který se přestěhoval od sousedky, když se stěhovala...

Bez tréninku není šampióna :)

Dominiček už pilně trénuje!! 

Zatím na tom sice moc nesedí, vlastně nejezdí, jen chodí, ale je to šikovňák a určitě na to brzo přijde! 

No jo, bude to závodník po mámě :))) 

Od šátku po kočárek...

....tato fotka je focená přesně před rokem.

Když jsme se chystali na příchod Domíka, koupili jsme kočár, resp. dostali jsme kočár. Na tom by nebylo nic divného, ten má přece každé malé dítě. Ale nám náš vysněný terénní kočárek začal Domajz od šestinedělí sabotovat a řval a řval a řval... Resp. nikdy moc dlouho neřval, vždycky jsem ho vytáhla z kočárku a nesla v ruce. Jenže, když se vydáte na procházku s kočárem a psem a rozhodnete se i nakoupit, dítě se už pak trochu špatně nese :))) (výhodou teda je, že volné místo po dítěti zaplníte nákupem :)) To, že bych přestala chodit ven a trčela doma, dokud ho averze ke kočáru opustí, byl nesmysl. Hledala jsem tak alternativní řešení "přenosu" dítěte :) Narazila jsem tehdy na myšlenku nošení v šátku a začala jsem se o šátkování zajímat víc. Ze začátku mě dost zarazila cena, ale na rady zkušených nosnic, jsem se nepouštěla do levných šátků typu Medley, Pentelka a podobně. Šla jsem proto zlatou střední cestou a koupila nám Natibaby Borneo. Na procházky jsme mohli vyrazit s naprostým klidem a to nejen po cestě, ale i po loukách a lesem... Domek si šátek zamiloval a já taky. Nezůstalo u jednoho šátku, koupili jsme další, ale náš první je s námi pořád :)

Hrdinně jsme odolávali občasnému nátlaku rodinných příslušníků, kteří si stěžovali, že nemůžou vozit a že si malého neužijí. Všem jsem tvrdila, že se sportovním kočárkem se to zlepší (navíc jsem doteď moc nepochopila to, že si dítě užívám tím, že ho spící vozím v kočárku). Domik konečně uvidí ven a zase kočárku přijde na chuť :)

A ono to tak opravdu bylo. Dominik prostě potřeboval ke kočárku dospět sám. Teď, když si má vybrat, většinou jedeme kočárem. Ale na spací procházky a když chci cestovat nebo do přírody, šátek jednoznačně vede!

...a mimochodem, i přes to, že už Domajzek spí i v kočárku, jsem, až na dvě výjimečné vyjíždky jediná, kdo si ho "užívá" :) A to bylo pořád řečí... :)))

Rada na závěr - nenechte si do toho kecat. Sami nejlépe víte, jak to vy a vaše miminko cítíte...

A jak řekla jedna nosnice 

"AŽ UZRAJE, ODPADNE..."

Učíme se a tvoříme/DIY - poznávání a přiřazování barev

Tak mě zase chytla tvořivá nálada a přichystala jsem pro Domíka kartičky na poznávání a přiřazování barev. Pravda je, že Domíkovi barvičky v jeho 14ti měsících nic neříkají, ale mít je doma "na potom" (což je moje oblíbená činnost - sbírat věci na potom :)) můžeme... Využila jsem obrázky, které jsem měla z časopisu, o kterém jsem psala tady a v OBI jsem koupila vzorníky na míchání barev :)) Všechny obrázky jsem podlepila příslušnou barvou, táta vše zalaminoval a tady je výsledek...

...u nás to zatím vypadalo tak, že Domík uviděl rajčata, řekl "MŇAM, MŇAM" a šel si do špajzu pro doopravdická :))

Kojení zdar! :)

Poslední dobou narážím dost často na otázku kojení. Bohužel však ne otázku "jak co nejdéle kojit", ale jak ukončit kojení a podobně... Včera jsem na stránkách feedo.cz, potažmo na facebooku, zahlédla rady, jak "donutit dítě, aby přestalo chtít prso". Vím, feedo.cz má dovětek "pro lehčí život maminkám", vždy jsem však tento dovětek brala tak, že na jejich stránkách najdu hračky, pleny, kosmetiku pro děti a ne rady, jak se zátěže ve formě kojení zbavit. Je i spousta maminek v mém okolí (a tím se samozřejmě žádné z nich nechci osobně dotknout), které kojení tak nějak vzdaly a je jim přednější jít se někam pobavit, na večeři, kafíčko... Jsou mezi nimi i ty, které se opravdu snažily a mrzí je, že nekojí, ale většina z nich nakonec řekně "víš co, ona je to takto větší pohoda". Chlubí se tím, že si zajdou na solárko, s holkama na víno a že dítě může hlídat někdo jiný. Jo, pohoda to asi je, když nemusí řešit, jestli přijdou domů za hodinu nebo za dvě, protože umělé mlíko jim může připravit kdokoliv, děti jim spí dost často celou noc a tak mají prostor jen pro sebe.

Já jsem však šla do toho, že budu mít dítě s tím, že čas pro sebe určitou dobu mít nebudu. Ale přece o tom to je, musím něco obětovat pro to, na čem mi tolik záleží... Nebude to napořád, co mě bude Domík tolik potřebovat jako teď. Už nikdy mě nebude tolik potřebovat. Ano, musím mu být hodně nablízku a když už hlídá táta a jsou víc jak dvě hodiny pryč, tak začínám být nervózní, protože na to nejsem zvyklá, ale nestydím se za to. V noci jsem pořádně nespala od doby, co se narodil, ale co, jednou spát celou noc začne a třeba si toho budu o to víc vážit. Dřív jsem sportovala každý den, dělala jsem amatérský triatlon. Teď mám takzvanou "fázi mezi dvěma dětmi" a věřím, že se k závodům zase vrátím. Občas si jdu zaběhat, zacvičím si doma nebo lítám s šákem nebo kočárem po okolí :))) Udržuju formu na přijatelné úrovni :))

Tento článek je jen takovým mým vylitím duše, ale nějak jsem to musela ze sebe dostat ven...

Závěrem jen...

KOJENÍ ZDAR!! :))

Zvířátka aneb konečně Domka baví nějaká hračka :)

Už někdy na podzim jsem sehnala na internetovém bazárku tato zvířátka. Stála mě všechna i s poštou 120,- a já jsem z nich měla neskutečnou radost! 

Musela jsem však počkat na vhodný okamžik, kdy z nich Domík začne něco mít... A jejich chvíle přišla :) Myslím, že po dlouhé době Domka něco zaujalo, na hračky opravdu moc není. Zvířátka teď jednoznačně vedou! Prasátko je sice neustále za gaučem a já už mám modřiny na rukách, jak ho lovím, ale co bych pro Domajzka neudělala, když z toho má takovou radost :)))

Dokonce začal lva a tygra kojit, mají totiž otevřenou tlamu :) Ze začátku jsem nechápala, co dělá a proč je cpe za tričko, ale pak jsem přišla na to, že si je dává na prso a dívá se, jestli bumbají :)) Jen se mi ho ještě nepodařilo vyfotit... Takže tygří a lví brelfie zatím nebude :))