úterý 6. prosince 2016

Šestinedělí za námi aneb ...nechte se překvapit :)



Emminka měla včera 8 týdnů, tak je na čase zhodnotit jak jsme zvládly(i) šestinedělí...

No, nebudu vám nic nalhávat, bylo (a je) to trochu peklíčko :) (jak příhodné den po Mikuláši :)). 
Jak se říká, každé dítě je jiné. Takže vzhledem k divokosti, nespavosti a kontaktnosti Dominika jsem si říkala, že teď bychom na tom mohli být lépe...

A opravdu, Emminka je jiná než Domek. Ten ale šestinedělí v podstatě prospal a prokojil. Konkrétně v kojení byl mistr, to Emminka je na to děsně hrrrr a vzteká se u toho, pouští se, ublinkává a zase se vzteká... Člověk pak vlastně nakonec neví, kolik toho vypila :( 

Na prdíky trpí hlavně kluci. 

PRDLAJS

Domík byl proti Emmce antiprdový král.
Emmu nadýmá i to, že dýchám :)) 
Už jsem vysadila kravské mléko, sóju a lepek - tím pádem už nejím vlastně nic - a pořád to nepomáhá. Takže půlku noci trávím nad kroutící se Emm a tlačím ji nohy k bříšku...

S kontaktností jsou na tom stejně. Resp. Emm nevydrží ani v hacce,  ta u Domka fungovala bezpečně. Takže přes den jen v šátku, kočárek jen když jede a jedoucí auto taky funguje (jen já nikam nejezdím). 






Třetí a čtvrtý týden šestinedělí byl Sympaťák na služební cestě a můžu s upřímností říct, že jsem byla psychicky dost na dně...  

Domek byl až do porodu zvyklý spát se mnou, po porodu začal spát se Sympaťákem v ložnici. To zvládl asi za 3 dny, tak jsem na něj byla náležitě pyšná. Ale když odjel pryč, spal se mnou a Emmkou. Budili se celou noc navzájem. 
Jeden se kroutil, prděl a chtěl prso, druhej byl naštvanej, že ten první řve a má furt mámu. Domek se chtěl mazlit a já ho musela odmítat. Když Emmka brečela, schovával si hlavu pod polštář a já trpěla i za něj...

Já jsem začala zkoušet dudlíky, abych malou aspoň na chvíli "umlčela" a měla čas i na Domka. Ale protože já nic normálně mít nemůžu a to ani děti, tak Emm žádný nechtěla (stejně jako Domík, když byl malý). Poslední možností byl Avent Sootie, dle dudlíkových znalců záruka úspěchu. Na PPL, která měla dovézt tento cenný náklad jsem se těšila jak na smilování!! 
A víte co?
Nic...
Emmka ho prostě nechtěla...
Po dvou dnech ustavičného cpaní dudlíku do pusy to vzdala a ne, že by byla zrovna #dudlíklover, ale už si někdy vezme a je schopná s ním usnout :)
Přes den jsem byla nevyspalá a nervózní a dost často to odnesl Dominik. Štvaly mě i věci, které dělá normálně... :(( Abych mu to vynahradila, tak jsem ho, šestinedělí, nešestinedělí, vzala do dětské herny na celé dopoledne a koupila mu. co jsem mu na očích viděla...

Do toho Domek dostal střevní virózu a afty. Já jsem to chytla taky a to včetně zvracení... Byla jsem vážně "na provaz". Nad vodou mě držely jen kapsle z placenty a vidina toho, že se Sympaťák vrátí.

Ještě nikdy jsem se tak netěšila na Sympaťáka až přijede domů :)))

Kluci zase začali spát spolu v ložnici a doma zavládl relativní klid...

Prostě nejsem vystresovaná z toho, že řvoucí Emma budí Domíka a to je základ..To, že se nevyspím já jde nějak stranou, na to jsem zvyklá :))




Takže tady je taky ta negativní stránka stránky Před pikolou a hlavně mě samotné... :))
T
eď je Sympaťák zase na týden pryč, ale (musím to zabušit do dřeva) zvládáme to podstatně lépe. Přes den pohoda, v noci skóre 1:1 - jedna noc dobrá, jedna horší. 

Žádná zatím pekelná :))
Držte nám pěsti...

Žádné komentáře:

Okomentovat

Budu moc ráda, když mi napíšete svůj názor i připomínku :)