sobota 27. června 2015

Maminčina prdelka aneb jak to vlastně je..?


Maminčák....

Když někdo řekne "maminčák", je to většinou myšleno hanlivě - něco jako "maminčina prdelka"  :) 
Já to tak beru taky, i když vím, že Domajzek maminčák je...

...i když, těžko říct, jestli je Domík maminčák nebo já "Dominčák"...

Trávím s Domíkem veškerý svůj čas a nejsem vůbec zvyklá být bez něj. Je to asi nejvíc tím, že je pořád kojený, nemá dudlík a moc nejí. I h to, že má už 16 měsíců a je to skoro "velký chlap", pro mě je to pořád moje malinké miminko :) Vím totiž, že když spadne, nejrychleji se utiší u prsa, když má žízeň, prso je po ruce a když je hlad, tak stejně tak... Vím moc dobře, že to s tátou doma zvládne taky, ale tím, že jezdí domů odpoledne, tak ty zbylé 3 hodiny, než jde Domek spát, chci trávit s oběma a ne někde sama...

Nejdýl za 16 měsíců jsem byla bez Domka 2,5 hodiny a ke konci jsem byla už silně nervózní.... :))) 
A co Domek? V pohodě to doma s tátou zvládal. Párkrát se zeptal, kde je máma a prsa :))), přesněji řečeno v Domkově jazyce: 

"máma, mňam, mňam?" :)) 

Tak jsem si nařídila odvykací kúru - v rámci zařizování úřadů a dalších věcí s mojí mámou jsem nechala už jednou Domajzka doma s tátou a to na neskutečných 150 minut (zní to ukrutněji než 2,5 hodiny :))!! Vím, spoustě z vás to bude připadat směšné, ale pro mě je to šílená doba... Dvě hodiny jsem zvládla bravurně, poslední půlhodina byla lehce stresující, chytla jsem tik do prstu na pravé ruce (a při vzpomínce na to ho chytám znovu) a při cestě domů jsem jela i 60 km/hod přes vesnici, což je u mě dost nehorázný dopravní přestupek! :)))

Má to ale i své výhody...
Šla jsem si zaplavat s tím, že Domík bude s tátou v aquaparku v dětském bazéně. A protože jsem se rozhodla uplavat kilometr a chtěla jsem být za Domkem co nejdříve, neboť, co kdyby mě náhodou potřeboval, že ano :))), plavala jsem jak divá a za necelou půlhodinku jsem už cupitala k dětskému bazénu :)

Trénink na kole jsem však vyřešila pořízením dětské sedačky a ještě uvažuju o koupi běžeckého kočárku.

Bude ze mě totiž nehorázná závislácká Dominčákovská triatlonistka :))

Takže maminčákům a závislým maminkám zdar!! :))

2 komentáře:

  1. Hezky napsané, mám to s dcerou úplně stejně :) A je to dobře, no ne? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! Já si myslím, že špatně to není... A jestli je to dobře? Pro mě ano, beru to tak, že jednou vyroste a už mě tolik potřebovat nebude a doufám, že to, že mu věnuji tolik času se mi jednou vrátí :))) Každý to cítí jinak, ale základ je asi to, že jsou pro nás děti všechno :)

      Vymazat

Budu moc ráda, když mi napíšete svůj názor i připomínku :)