pondělí 23. listopadu 2015

Montessori, Nevýchova a spol. aneb od každého trochu...


Před nedávnem jsem si psala s bývalou spolužačkou, která má malého Jonáška (zdravím Kru :)) a ta se mě ptala, jestli bych na blog nedala nějaké montessori typy. 

Když jsem blog zakládala, říkala jsem si, že bude plný montessori typů a hraček, se kterýma si bude Dominik nadšeně hrát... To je tak, když si něco plánujete :)))


Ano, mám na blogu štítek "montessori", ale v reálu to u nás moc nefunguje. Dominik mi na všechny moje výmysly montessori typu z vysoka kašle. Můžu se po večerech lopotit s aktivitami a on na to mrkne a švihne s tím pod gauč. Když dobře, tak po tom chvíli chodí, tím je montessori vyčerpán :)))

Představa, že si hraje na koberečku s jednou hračkou, v tichosti, soustředěně a déle než 28 sekund je u nás sci-fi. Je ho pořád slyšet, vidět a neustále se motá mezi dvaceti rozsypanými krabicemi :)))

Takže máme montessori částečné, i když chytré hlavy tvrdí, že to nejde. Montessori je (údajně) všechno nebo nic...

Dominik může spoustu věcí. Nechám ho hrát si se špendlíkama, ví, že musí být opatrný a že jsou auau, sype těstoviny do vody, míchá na pánvičce jídlo, pomáhá chystat kafe a čaj...

Další komplikací naší polomontessori výchovy je Sympaťákova "láska k čistotě". Nebudeme si nic nalhávat, montessori není vždy úplně "čistou výchovou" :))) Takže se dá i říct, že máme polomontessori "kdyžnenítátadoma" výchovu :)))

Je pak ale těžké Domkovi vysvětlit, proč zrovna dnes nemůže umývat nádobí, hrát si s fazolema a jíst sám. Kdyby bylo na Sympaťákovi, dostane vidličku do ruky v patnácti :)) O barvách do vany jsem ještě ani neměla odvahu se zmínit :))











Podobně polovičatě to máme i s výchovou "Respektovat a být respektován".
Samozřejmě, nechci Domka mlátit hlava nehlava, křičet na něj. Ale úplně zastáncem této metody nejsem. Knížku jsem přečetla do strany dvacet a šla ji vrátit do knihovny. Prostě a jednoduše si myslím, že rodič a dítě nemůžou být úplně na stejné úrovni a že je potřeba, aby vědělo, že vztah nadřízený a podřízený existuje. Náš svět je na tom založený, ne že ne...

Moje mamka je už 25 let učitelka a je to s dětma čím dál horší... Jsou drzé, nechápou autority a nejraději je diagnostikujeme nějakým problémem
... a je po problému...

Snažím se mu vždy vše polopatě vysvětlit, ale když dělá už po desáté, že nejen, že nechápe, ale že ani neslyší, hlas zvýším. A ano, dostal i na prdel. Neříkám, že je to nejlepší cesta, vyhýbám se tomu co to jde, ale někdy to jinak prostě nejde.

Dominik si moc dobře uvědomuje, proč dostal. Náležitě to pak alespoň dva týdny každému na potkání vyslepičí :))

Takže prosím vás, až vás někde potkám a Domek vám bude tvrdit, že ho s tátou mlátíme hlava nehlava, nevěřte mu :))))


5 komentářů:

  1. Mne to prijde rozumny. Vychova i monte nemonte. Taky nechci, aby ze me mel Jonas hej nebo pockej. Staci mi to ted, kdyz mu rostou zuby a ja se s nim peru o kazdou lzicku. Nakonec stejne zvitezi on u prsa, pac uz tak mu jsu videt zebra, jaky je vizle. A podle fotek mi prijde, ze delate dost aktivit podle min ;))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ...u nás vítězí taky prso, i když vižle není :))) Prostě jsou dny, kdy do něj nedostanu nic. A z monte děláme vlastně jen praktické věci (což jsou vlastně obyčejné činnosti pojmenované "moderním" pojmem :)))

      Vymazat
  2. Péti náhodou super, mám to dost podobně, jen s rozdílem, že Michal je bordelář a nic po sobě neuklidí, ale Míšovi by nedovolil nic, protože dělá bordel :-D Naštěstí není furt doma a zčásti už to i pochopil, že je to dítě a špína k tomu patří :-) I Míšovi občas přes zadek jednu lupnu, jen výchovnou a snažím se tomu vyhýbat, ale když letí bezhlavě pod auto a dělá, že mě neslyší, nevidí a ještě se tomu směje, tak už pak opravdu nevím, jak mu to rozumně vysvětlit. Montessori se mi líbí, ale nic nevyrábím, stejně by si s tím nehrál, prostě dělá věci se mnou, když vařím, peču, uklízím a jina zbožňuje auta, takže to jsou jeho hry.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sympaťák se taky vždycky diví, co mu všechno dovolím, je z toho na palici a pak mi ale s odstupem času řekne, že je rád, že to s Domkem dělám takto... A představa toho, že pro Domajze udělám QuietBook (který se mi mimochodem moc líbí) a on si s tím nehraje, je pro mě dostatečným důvodem, proč zůstat u těch praktických věcí... A víš jak, co se v mládí naučíš... :))) Třeba z něj budou mít holky radost :)))

      Vymazat
    2. Já mu quietbook dala k svátku a občas si s nim hrajeme, ale žádné velké nadšení se nekonalo. Nejvíc se mu líbí dvoustránka se silnicí, po které může jezdit s autama :-) Ale zas si říkám, že se bude hodit v pozdějším věku, až se bude učit barvy, číslice apod...

      Vymazat

Budu moc ráda, když mi napíšete svůj názor i připomínku :)