Když jsem byla mladší a někdo mi řekl, že čas děsně letí a obzvlášť s dětmi, říkala jsem si, že je to jen fráze...
Ani jsem se nenadála a je to i moje fráze a možná ta nejpoužívanější.
"S hrůzou" jsem zjistila, že jsem ostuda ostudná a že jsem už dva týdny nic nenapsala na blog.
A to jsem se dnes na fb stránkách chlubila, že je všechno jenom o načasování a plánování :))
Je pravda, že jsem až do 25. prosince plnila Adventní běhání a to nějaký čas zabralo a veškeré plánování se vlastně točilo jen kolem Domka a mého sportování.
Hrozně mi to ulehčil Sympaťák. S mojí výzvou se tak nějak smířil a i když ji nějak vehementně nefandil (hlášky typu: bych to měl na praku, že se na to ne... mě vlastně ještě víc hecovaly :)), prostor na sport se mi vždy snažil udělat,
A když nebyl doma a počasí na venkovní běhání s kočárkem nepřálo, musela jsem si počkat, až Domek kolem deváté zalehne a šupky dupky do garáže na kolo...
Napadla mě i myšlenka, že bych narychlo vyběhla, že vždycky spí minimálně 45 minut a já jsem schopná oběhnout okruh za 30, ale přišlo mi to jako moc velký risk, který za nějakou výzvu rozhodně nestojí...
Splnila jsem ale nakonec všech 25 dní a byla jsem na sebe náležitě hrdá :)) "Prosadila" jsem si běh i dvakrát na návštěvě a na Štědrý den jsem to stihla před večeří :))
Adventní běhání skončil, ale běhám dál :)) Na Silvestra jsem se asi 5 minut po půlnoci přihlásila do další výzvy přes Endomondo - Předžeň Rungo.cz :))
Na Štědrý den jsem se šíleně těšila!
Těšila jsem se na to, až se Domek ráno vzbudí a uvidí stromeček, jak se půjdeme projít, jak Domek uslyší zvoneček a půjde se podívat na dárky...
No, to je tak když si něco plánujete.
Konflikt vznikl už ve chvíli, kdy jsem chtěla natočit Domajze, když šel ke stromku a Sympaťák ho neuhlídal, pokračovalo to Domajzovým celodenním vztekáním se a ječením, přes stáletrvající odpor k jídlu (nevím, proč jsem si malovala, že Štědrý den na tom něco změní), zakončením bylo vztekání se po rozbalení dárků na téma vláček na baterky, spánek a vlastně úplně všechno!!!!
Světlé chvilky (asi 10 minut a 23 vteřin z celého dne :)) ale byly. Když Domek uviděl stromeček, měl velkou radost a jeho běh z pokojíčku, když zvonil Ježíšek na zvoneček byl krásný :))
Z dárků měl taky radost :)
Jen pak pořád chtěl, aby Ježíšek ještě zazvonil a nějaký dárek přinesl :)))
Když konečně usnul, musela jsem usoudit že to byl sice nejnáročnější Štědrý den, který jsem zažila, ale rozhodně ten nejkrásnější!!
Ať to bylo jak to bylo :)))
A závěrem??
Plánujte jen to naplánovatelné a radujte se i z maličkostí!!
A když toho máte nad hlavu, běžte se proběhnout nebo si zacvičit!
...bez hudby...
...bez parťáka...
....jen tak, sami se sebou...
Bude vám líp
Žádné komentáře:
Okomentovat
Budu moc ráda, když mi napíšete svůj názor i připomínku :)