"Mámou, beat, Vávou" aneb co se v mládí naučíš...

Dnes ráno jsme vstali pravou nohou...

Už od rána jsem věděla, že bude vydařený den.

Konečně trochu přituhlo, venku byl poprašek sněhu a vycházelo sluníčko. 

Po dlouhé době jsem taky nemusela dojídat na snídani chleba (tousty na sto způsobů - přece to nevyhodím :))) a už od večera jsem se těšila na svoji pohankovo - špaldovou kaši!! :))

Sympaťák se dnes nevracel z práce domů a jel s kámošema na pivo, takže jsem si při snídani plánovala, jak to dnes s Domkem "sportovně vyvedem". 

V podstatě byla jen jedna varianta a to počkat do večera a zajezdit si na kole.

Vkrádala se mi i myšlenka, že si během Domkova odpoledního spaní oběhnu vesnici. Dokonce jsem tuto myšlenku dotáhla tak daleko, že jsem si změřila případnou vzdálenost na internetu... 

Ale nakonec jsem si řekla, že pro 3,5km nemá cenu riskovat, to si raději pospím s Domajzem :))

Domek chtěl jít na zahradu, tak jsem ho "vypustila" a začala chystat oběd a založila jsem na toustový chleba (s kváskovým si zatím moc netykáme, Forrest je nějakej vzpurnej :)))

Po půl hodině přišel Domek ke dveřím a "říká" (čti jak je psáno :)):

"Mámou, beat, Vávou"

 přeloženo

"Mámo, pojďmě běhat s Šájou" :))

Několikrát jsem se ujistila, že si je opravdu jistý, že chce jít do kočárku a běhat a zda je opravdu nutné jít i s Šájou...

Byla jsem přesvědčena neustálým opakováním, že to mám brát jako fakt a jít se převléct :)) Načasovala jsem kuře a zeleninu v troubě, chleba hodila na dokynutí do formy, převlekla se, vytáhla kočár pečlivě uklizený do kůlny (Sympaťák pojal přesvědčení, že ho už tuto zimu nevytáhneme), opětovně jsem se zeptala, zda je Šája nutná a vyrazili jsme :))

Měla jsem v plánu malý okruh, to je cca 6 - 7km.

Po pěti minutách jsem však byla vyvedena z omylu zjištěním, že Domek spí.

To znamenalo, že se trasa musí natáhnout, protože jakmile by zastavil kočár, Domek by byl vzhůru...

Z dnešního výletu bylo nakonec pěkných (necelých) 14km :) Pomík si prospal skoro hodinu a půl, já jsem byla vyběhaná, Šája zničená... 

Když Domík zjistil, že jsme už na zahradě, začal brečet, že to celé prospal a že máme jít "beat Vávou" znovu. Myslela jsem, že mě klepne :))

Fotky z běhu nemáme nikdy, nesmím totiž (v rámci zachování spícího mláděte) zastavit kočár :)

Podařilo se mi ho dostat domů a uklidnil ho až překynutý chleba. Smál se mu, že je jak "baón" :))

Jsem ráda, že je Domek odmalička obklopen sportem.

Sympaťák před ním cvičí doma, ví, že já chodím běhat a na kolo a občas jdeme běhat s kočárkem, chodíme na bazén... 

Doufám, že mu kladný vztah a my jako vzor vydrží :))

Zatím ho cvičení baví :))

V pondělí jsme byli v herně, kam jsme s Domkem prtětem chodili cvičit, ve vedlejší vesnici a paní ostatním dětem řekla, že půjdeme cvičit....

Domek si nachystal podložku a začal dělat něco ve smyslu sed-lehů, tak jak je zvyklý z domu...

Nepřála bych vám vidět jeho výraz, když paní vytáhla šátky a začala zpívat

 "Červený šátečku kolem se tooooč..." :)) 

Naprosto nechápal, co se děje a se zhnusením odpochodoval pryč... 

:)))